Den první aneb hlava si asi dávala šlofíka

22. srpna 2011 v 21:40 | Katie |  Memories
Tento článek je věnovaný dovolené na Máchově jezeře. Na Mácháči jsme byli naposledy před 2 lety.
Čekali nás nové umývárky a WC, ale dovolím si tvrdit, že ty starší měly své kouzlo. Prostě teď už to není ono a jaksi tam ta celá budova nezapadá. Nicméně teď je to tam větší a lepší. Zjistila jsem, že se na tom Mácháči nic nezměnilo, jezero (rybník) je pořád na svém místě, labutě i kachny stále navštěvují břehy a nechávají se krmit a hudba je stále slyšet z protějšího břehu.


DEN PRVNÍ, CESTA, KOTĚ A VELKÝ STRACH
Ráno jsme naším autem, veteránem (ano, můžu ho takto nazvat), vycestovali směrem Máchovo jezero. Vstávání bylo kruté, ale co naplat, přece jen jsme na takovou dalekou cestu museli vyjet už v 8 hodin! Cesta se mi zdála dlouhá už když jsme byli v Litomyšli a to nám zbýval opravdu velký kus cesty! Míjeli jsme Hradec a před námi se objevila již dobře známá čerpací stanice v Milovicích. Tam jsme na chvíli zastavili a co jsme neviděli, krásné koťátko, které se probíhalo po silnici, celé mokré. Já si ho pochovala a to i přesto, že bylo mokré i špinavé, moc dlouho u mě nepobylo, protože chtělo pryč, málem "vletělo" na silnici, kde z obou stran jezdila spousta aut, proto jsem pro něj raději doběhla, v tu chvíli k nám přicházel řidič kamionu, který dal koťátku mlíčko a povídal, že ho prý vezme s sebou do Teplic a dá ho své vnučce, která prý má už spoustu zvířat (i morčátko). Nevím, jak kotě doputovalo, ale snad se mu daří dobře, kdyby si ho ten pán nevzal, nejspíš bych ho vzala já a to i přes to, že v chatách zvířata nesmíme mít, prostě bych to "nějak obešla"Smějící se. I mamka říkala, že kdybychom ho potkali až při zpáteční cestě, tak ho bereme domů :). Ale když už nic, alespoň jsme si ho vyfotili :).


Á, moje roztomilá kočička, do které jsem se zamilovala na první pohled, že je překrásná? Chudák, nechápu, jak někdo může tak pěkné "Modroočko" nechat na čerpačce u rušné silnice!

"Historka" s koťátkem tedy skončila a my putovali dál směrem na Mladou Boleslav. To jsme ale ještě netušili co se stane: najednou jsme "vletěli" do příkopy a srazili dokonce patník, všichni jsme se hrozně lekli, ale vyjeli jsme na "polňačku," která tam jako osudově čekala právě na nás. Tam jsme zjistili, že taťka při monotónní jízdě usnul (mikrospánek). Naštěstí jsme na autě nenašli žádnou škodu a tak jsme, už v dešti, který v tu dobu jako naschvál začal "padat," vyjeli k Boleslavi. Tam jsme zastavili u nákupní zóny a šli se tam podívat, to by ale zase nebylo jen tak, za chvíli taťka volal, že musíme přijít k autu, že "kape" benzín. Tak tedy nastal obrovský strach co se děje a co budeme dělat (mimochodem nemohla jsem najít mobil a už jsem myslela, že jsem bez něho, našla jsem ho však po důkladném hledání za sedačkami a ani nevíte jak se mi ulevilo), museli jsme zavolat a zeptat se, kde je tu nejbližší servis. Byl ale až v Benátkách nad Jizerou a to jsme za prvé netušili, kde je a za druhé, to vypadalo, že to bude jiným směrem než jedeme a že budeme muset zbytečně "zajíždět". Proto jsme jeli dál (s "kapajícím" benzinem) a doufali, že po cestě uvidíme nějaký servis. Avšak štěstí se znovu obrátilo proti nám a my dojeli až do Doks, městečka blízko Mácháče, kde jsme našli nějaké vrakoviště a tam se zeptali, zda-li tu je nějaký servis. Odjížděli jsme odtud s úspěchem, protože jsme věděli, že v Doksech se budou moct podívat na auto (konečně).
Nejdříve jsme ale museli dojet do kempu, kde nás taťka měl "vyložit" i s našimi taškami a jet do Doks. Naštěstí byl v kempu ochotný údržbář, který se nabídl, že společně to nějak opravíme, následovala tedy akce "vyzdvuhování auta". S pomocí pařezu a nanošených desek se to nějak podařilo a konečně se chlapi mohli podívat pod auto a zjistit co se vlastně stalo. Štěstí se tentokrát drželo při nás, protože se zjistilo, že je pouze odřená "hadička," která byla celá od trávy. Benzin se přelil do kbelíků a sehnala se nová "hadička," (moc se v těch věcech nevyznám) nefungovala i "zpátečka," ale po vyčištění od trávy se vše dalo do pořádku. Mimochodem celá tato akce trvala cca od 16:00 do půl deváté večer.

Tak takový výhled z okna chaty jsme měli, no řekněte není to paráda slyšet ten šum Mácháče a usínat s čerstvým lesním vzduchem?

Když se tak na to "dívám" zpětně, jsem ráda, že to skončilo tak a ne jinak. Uvědomila jsem si, že není důležité mít plné kapsy peněz, ale zdraví, protože to se za peníze koupit nedá! Další "díl" Mácháče 2011 zase příště, protože by článek asi takový nápor písmenek nevydržel Smějící se.
Katie
 


Komentáře

1 ketsi ketsi | Web | 22. srpna 2011 v 22:46 | Reagovat

Třikrát hurá!Dočkala jsem se článku. :-P :D (Ještě žiji a neumřela jsem nedočkavostí! :D)
-----
Aaaaaaaaah. To je tak roztomilé to koťátko! Já ho chci domů! :)):D Ani se ti nedivím, že jsi ho chtěla. K tomu koťátku se nedá nezískat láska na první pohled. ♥
Jinak, taktéž nechápu, jak ho někdo může nechat na čerpačce :/.

Panebože! Ještě, že jsi mi to neříkala hned, tu příhodu s mikrospánkem! Bych měla noční můry. Ještě že se nikomu nic nestalo.. :)
Ah né. To jste měli po cestě tam, samé ''úžasné'' příhody. Díkybohu, že jste dojeli v pořádku. :-) Asi bych byla pěkně nervní, kdybych ti psala esemesky a nedostala na ně odpověď. Ještě že jsi ten mobil neztratila.
Heh, Benátky nad Jizerou, slyším poprvé. Každopádně by mě jako první, napadla Itálie, protože Benátky jsou v Itálii. :D Juhů, tak jste přeci jen prožili cestu plnou strachu s kapajícím benzínem.

Jů, asi bych zůstala u okna a nikdo by mě od tama nedostal :D Takový skvělý výhled! :)) Přemýšlela jsem nad tím, kde jsi tu fotku mohla fotit, až když jsem si přečetla řádky pod tou fotkou, tak jsem se to dozvěděla. Jo, konečně vidím ten okenní rám (či co to je) a závěs. :-P (Předtím jsem si toho vůbec nevšimla :D To bude asi tím, že mě zaujala ta příroda a okolí mě nezajímalo :D).
-----
Jů. On bude další díl. :-P Tak to se těším. Už aby byl. :D (Jo, jsem šíleně nedočkavá). A máš pravdu. Zdraví se za peníze koupit nedá. :)) A i když peníze hrají také nějakou tu roli, tak zdraví je důležitější, než nějaká hromada papírů, kterým se říká bankovky. ;-)

2 Katie Katie | Web | 23. srpna 2011 v 10:17 | Reagovat

[1]: :) Taky ho chci :-P

To bych ti teda nechtěla způsobit noční můry, to by ses jich asi ten týden nezbavila :-D Už už jsem myslela, že mobil je pryč a s tím i posílání smsek :D

Jojo, jak se tak dívám asi bych to taky hned nepoznala :-D

Jojo bude, sice už nebude tak mm .. hororový, ale myslím, že se bez těchto příhod obejdeme :D :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama