2. výročí úmrtí Felixe

26. prosince 2011 v 22:14 | Katie |  Významná data a výročí mazlíků
Ano, je to tak. Psal se 26. prosinec roku 2009 a náš nový přírůstek do morčecí rodiny, Felix, právě odcházel z našeho světa. Pochybuji, že mu už byl rok, jelikož jsem si ho pořizovali 30. října téhož roku.

Fotka Felixe se sněhulákem (?), kterého jsem dostala tento rok (zřejmě) k Mikuláši od tety.


Vím, že jsem si Felixe za tu dobu, co u nás pobil, ještě nestihla oblíbit natolik, abych na něj každý rok se slzami v očích vzpomínala, čas nestačil, ale věřím, že bych si k němu v blízké době určitě našla pouto. Byl to ještě malý morčák ze zverimexu, kam jsme si pro něj jeli spolu s bratrancem. Dodnes si pamatuji, jak jsme seděli na lavičce spolu s malou krabičkou, ve které byl právě tento morčák, ještě vystrašený a zmatený - to mu také zůstalo a mě zůstala vzpomínka na toto místo, protože dodnes, když jím procházím, v myšlenkách jsem právě u Felixe. Z jeho vlastností byla právě vystrašenost tou nejvýraznější, jenž vynikala nad jinými jako měsíc nad hvězdami. Hvězdami byla jeho skromnost a bláznivost, hravost.

Zřejmě první fotka Felixe vůbec. Foceno ještě 30. 10. 2009 (Felix byl ještě takový vyjukaný).

Pamatuji si jeho poslední chvíle, kdy už jsme tušily co nastane. Byl to tak nesmírně skličující moment, nevěděly jsme, co dělat, protože jsme si dobře uvědomovaly, že dělat nejde už vůbec, ale vůbec nic. Byla to nesmírně těžká chvíle, kterou jsme prožívaly s pocitem viny a přitom jsme věděly, že teď už nezmůžeme nic, že nic nezměníme ...

Fotka asi z prosince, Felix stále takovým zakřiknutým morčátkem.

Felix se stal otcem 5 krásných morčátek, bohužel je nikdy nespatřil, nikdy nemohl vidět své potomky. Zemřel 26. prosince a 14. února 2010 se narodili jeho první děti - Baily, Fiškus a Valentýnka. O dva dny později přišli na svět další mláďátka - Deny a Maty. Doufejme, že se Deny s Matym mají dobře a že tu mezi námi stále jsou. O ostatních morčátcích máme zprávy - Valentýnku jsme si nechaly doma, Bailyho s Fiškusem chová bratranec. Všichni tři stále žijí a doufejme, že žít budou ještě hodně dlouho.
 


Komentáře

1 ketsi ketsi | Web | 27. prosince 2011 v 19:11 | Reagovat

Felixíka si pamatuji.:-)
I všechny tyto fotografie. Škoda, že odešel na onen svět tak brzy. :-(
Muselo to být strašné. Ty poslední chvilky, kdy žil, kdy dýchal.. Nejhorší je to, když člověk neví co má dělat. Pak má člověk obrovský pocit viny na srdci, kterého se nejde jen tak lehce zbavit...

Určitě se má teď dobře.. :o)♥
***
A k tomu článku u mně na blogu..
Jsem opravdu ráda, že jsi si ho přečetla celý. :-) Těší mě, když vidím, že jsem článkem někomu pomohla a obohatila jeho mysl. A jelikož jsou morčátka mojí oblíbenou specializací, ráda budu psát poučné články, které budou pro čtenáře srozumitelné a budou obsahovat spousty poučných informací. :o)
Přiznávám, že i já si přeji být členem ZO. Chtěla bych chovat svá vysněná dlouhorstá, čistokrevná morčiska a chodit s nimi na výstavy,... ♥ Samozřejmě bych je brala také jako doposud - pouho pouzí mazlíčci, bez kterých by můj život nešel. :o))*
(Mohla bych však podotknout, že se mi v současnosti tento sen plní, ale to už jen jen takový ''drobný'' detail). :)

Jinak článek mi dal opravdu hromadu práce. Začátek textu jsem měla napsaný, ale stejně jsem to celé přepsala a stala se z toho nějaká šestihodinová práce, po které mě strašně bolely oči. :D Už nikde více, opravdu ne. A musím říct, že najít článek na internetu, který by obsahoval všechno to, co jsem dala dohromady já, NENÍ možné. Tak jsem docela pyšná na to, že jsem zřejmě v historii první. :D (Snad mám i pravdu). A zjišťování bylo docela otravné se musím přiznat. Někdy jsem nevěděla jakými slovy to napsat, tak jsem byla nucena to napsat svými a zkombinovat dva zdroje dohromady? To byl mor!:D
Jestli budu chtít ještě psát někdy takový dlouhý článek z více zdrojů, tak by mě mohli na místě odstřelit, protože mě tak strašně bolí záda a oči. A to moc příjemné není. :D

Rozhodně ještě jednou MOC děkuji, že se článek líbí a že je alespoň částečně srozumitelný. :-) Snad ty hodiny práce v tom jdou pořádně vidět. Jen doufám, že ten článek bude někomu užitečný i v praxi, když nebudu počítat sebe. :D

2 Katie Katie | Web | 29. prosince 2011 v 22:11 | Reagovat

[1]: Ano, přesně tak.

To jsem ráda, i já ráda píšu takovéto články, protože si je píšu vlastně i pro sebe :-)

Ty se máš, tvůj sen je nadosah, snad se i já jednou dočkám :-)

To věřím, protože moc dobře vím, že 6ti hodinová práce je někdy opravdu na zabití. To máš pravdu, takový článek nenajdeš nikde jinde. Máš ho sice delší, ale za to v něm najdeme všechny potřebné informace. Jojo, vím o čem mluvíš, článek ze dvou zdrojů je panečku věc :D.

Za pravdu se neděkuje, uvidíš, třeba se mi jednou v té praxi hodit bude :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama