Nikdy neříkej, že by to mohlo jít rychleji

1. ledna 2013 v 18:21 | Katie |  Jak jde čas /2013/
Vlastně jsem chtěla psát dřív, mnohem dřív. Jenže ...
Počítač prostě nebyl schopen reagovat tak rychle, jak bych si přála. Jo, scvoknul se. Předpředevčírem jsem se rozhodla dát nějaké ty soubory z mobilu do počítače. Ok, v pohodě. Šlo to. Paráda, mám konečně ty poslední blbiny z mobilu v počítači a nehrozí, že bych pořizovala nějaké další.
Mobil je skoro na odpis - mám problém s prostředním tlačítkem, které funguje (spíš fungovalo) na principu šipek. Teď se mi prostě stává, že místo abych posunula text dolů (třeba v SMSce), reaguje to tak, jako bych ho zmáčkla normálně celé, tudíž to funguje jako okey. .. Kdo má Sony Ericsson (K300něcoi), nejspíš ví, o čem mluvím. Jo ale jen tak mimochodem, je mi to fuk, s nikým si prakticky nepíšu, nevolám, fotky ani videa nepořizuji, rádio tam taky nemám a ukládání písniček .. škoda mluvit.


Ségra příjde do pokoje s tím, že chce taky uvolnit paměť v mobilu. Fajn, proč ne. Tak vytáhne slavný bluetooth, začne odesílat fotky, po jedné. Jó, po víc to nejde. Tak se pustí do "spravování" v počítači, kde je program samo v angličtině. Posílá .. a už to nejde ani po jedné. Říkám: "Zlatej kábl, kterej mám já".
V klidu, však ono je ještě instalační CD.
Po několika desítkách minut se počítač zpomaluje, ale hlavně, že proběhla instalačka. Ale nefunguje žádné posílání fotek a než by se vám otevřel internetový prohlížeč, asi byste se scvokli. Ále fajn, už je kolem jedenácté večer, prčíme se s tím asi přes dvě hodiny, ale ono to nějak půjde.
No tak asi ne, vypínáme a jdeme spát. Ráno moudřejší večera.

Předevčírem:
Vstáváme, zapínáme PC. Ovšem nic se nechce načítat a když už, tak to trvá kolem půl hodiny minimálně. Ok, ještě máme několik záložních plánů. Tak jo, zkouším najet do "Odebrat nebo změnit programy". Hurá! Po několika minutách čekání na mě čeká překvapení. Konečně se okno ukázalo. No jo, ale ať čekám jakkoli dlouho, žádný z nainstalovaných programů na mě nevybafne. Jaké zklamání. Fajn, ještě není nic ztraceno. Najíždím do Startu a následně do programů. Po neodmyslitelném čekání dávám uninstall. "Bluetooth byl špatně nainstalován" - bezva, aspoň víme, že jsme měli při instalaci postupovat přesně podle návodu a restartovat počítač. Ale co je mi teď po tom?
Poslední možnost je tu a jestli to nevyjde, asi mě jebne. S velkou dávkou trpělivosti otvírám "Tento počítač" a pomalu (když myslím pomalu, tak vážně poomalu) se dostávám do složky, kde je nainstalován Bluetooth. Mažu. Když v tom mě to zase informuje o tom, že je program právě používán a kdesicosi.
Ani k večeru se to nehodlá vzpamatovat, seká se to, ani blbý internet se nehodlá načíst úplně. Stokrát restartujem a nic! Alespoň, že ten krám funguje natolik, aby se za hodinu dokázal spustit film. A ještě, že ten film stojí za to. Obě se divíme, že jsme jej neshlédly už dávno. Stahovaly jsme ho pěkně prosím už někdy v září! Nechápu, ale v myšlenkách ho zařazuji mezi oblíbence.
Je už asi kolem jedné, všichni spí. Potajmu se krademe k chytré telce, která je obdařena internetem. A ačkoli jsem doteď nadávala na pomalé načítání internetu a celkově debilní psaní přes ovladač, slibuji, že už si to víckrát nedovolím.

Včera: Opakuje se stejná situace a prostě s tím za žádnou cenu nejde hnout (ale sláva, za několik desítek minut se vám hodlá načíst i internetová stránka). Dokonce se několikrát zastaví i čas, který do teď běžel v pohodě. Však v klidu, že jo, restart alespoň tohle jistí. Jsem už značně nervní a mám takový pocit, že nestihnu dodělat čtenářský deník, který musíme nějak během ledna odevzdat, a taky mám tak trochu absťák, přiznávám. Mám přečtenu asi jen polovinu knížek a pořád jsem žila v domnění, že s internetem to v pohodě zmáknu. Skutek utek! Po obědě se ségrou vymýšlíme, co dál. Napadá nás už jen dát testovat počítač od virů, takže zapínáme rychlý i celkový test systému. Oba běží už kolem dvou hodin, ale procent 0. Ale tak co, my už si z toho, že to bude trvat sakra dobu, nic neděláme.
"Morčata vám běhají venku," volá na nás mamka. Ne, nedivíme se. Po tom, co jsme zjistili, že zdrhají z ubikace (která se nachází uvnitř uzavřeného přístřešku), už nás nic nemůže překvapit. Tak jo, raděj napíšeme vzkaz na obrazovku, ať s tím počítačem nikdo nic nedělá, nic neotevírá, na nic nekliká. U morčat se zdržíme asi hodinu a půl - vše se snažíme zabezpečit a také neplánovaně vyklízíme ubikace. Vracíme se domů, ale co nevidíme. Asi přes pět otevřených záložek a počítač totálně dosraný (promiňte mi ten výraz). Po nějaké chvíli je však vše zase relativně OK a testy mohou běžet bez sekání. Tak jo, když už nic, jdeme se kouknout na Slunce, seno, erotika.
A světe div se, vracíme se do pokoje a počítač bez problémů funguje. Nemožné, stále nad tím kroutím hlavou a ptám se, jakým zázrakem ... Zjišťujeme, že oba testy zmizely. Vím, že během sledování Slunce, seno, počítač navštívil jak taťka, tak starší sestra. Ale jak je možné, že vše funguje, jak má? Nevysvětlitelné. A tak se po nějaké chvíli rozhodneme znovu dívat na zmiňovaný film, totiž LOL. S klidným svědomím pak vítáme nový rok!
A jak jste poslední dny roku 2012 strávili vy?
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama