Přináším novinky z chovu morčat. Jak mnozí víte, malá morčátka se Mony narodila na Silvestra a my zrovna hned 2. ledna odjížděly na týden pryč. Dnes je to tedy 22. den od narození dvou bílých prcků s červenýma očima, kteří se nám už začínají vybarvovat do himalájské kresby, kterou získali po taťkovi Alexovi. Jejich porodní váha se pohybovala mezi 100 gramy (samička 105 g, sameček 95 g), takže nebylo třeba dokrmování. Jedno morčátko je samec, druhé samička, právě tak, jak jsme to přepokládaly již den po porodu. Teď lze jen tipovat, zda morčátka zdědí po tatínkovi nějaké delší chlupy. Po příjezdu z hor (8. 1. 2012 - cca týden po porodu) jsme morčátka vážily a výsledek byl u holčičky 140 g, u kluka 130 g, takže nám oba přibrali 35 g. Netroufám si tvrdit, zda je to málo, hodně či akorát, protože v tom ještě nejsem sběhlá a morčátka takto pravidelně vážíme poprvé.

Katie

POKRAČOVÁNÍ + FOTKY v celém článku

"Nedávno" jsme pořídily nové fotografie našich odchovanců Bailyho a Fiškuse. Asi měsíc a půl ležely v našem počítači neupravené, neprotřízené, zkrátka se na ně ani "nešáhlo". Rozhodly jsme se, že je pro vás upravíme a ukážeme vám, jak se tito dva samečkové mají.

Oba morčáky má ve své péči náš bratranec, takže pokaždé co se s ním vidíme, ptáme se ho, jak se mají. Musím říci, že z nich už vyrostli pořádní lumpíci, ale strašně se bojí, takže vytáhnout si je z ubikace je vždy docela problém (nám se to, ale s trochou úsilí stejně pokaždé podaří). A pokud s sebou máme foťák, tak stačí párkrát bliknout a fotky jsou na světě. I když ne vždy kvalitní, protože znáte to, morčáček sebou trhne a je po fotce.

Po dlouhé době se zase ozývám a rovnou vám přináším novinky z chovu. Už dlouhou dobu jste se o našim morčících nic nedozvěděli, takže si myslím, že tento článek určitě uvítáte.

Jak jistě víte, naše Monča čeká mladé. Připouštěly jsme ji tuším tak 7. 11. a morčátka očekáváme zhruba tak kolem 14. prosince. Už asi před 2 týdny jsem si Mony chovala, protože jsem chtěla zjistit jestli už ucítím pohyby těch mrňousků. Takhle jsem to zkoušela až do dnešního dne. Právě dnes 7. prosince jsem naprosto neočekávaně ucítila jeden slabý pohyb. Poté jsem Moničku předala sestře, která mi potvrdila, že jsem měla pravdu. Ani nevíte jak mě to potěšilo.

Včera jsme Minulou sobotu (8. 10.) jsme konečně přestěhovaly morčátka domů, kde je větší teplo a kde stráví zimu a jaro, ale proč mám přeškrtnutá první dvě slova? Jednoduché - článek se dvěmi slovy je rozepsaný již od neděle a já se nemám k tomu ho dopsat, ostatně to jsem celá já.

Ano, vím. Dlouho jsem se tu neukázala, ale zase mi pomůže zaručená výmluva - škola. Promiňte, ale nechci se o ní mimořádně bavit. Postačí vám vysvětlení, že sedím nad sešitem biologie a šprtám se ty blbosti, začínaje obecnými vlastnostmi organismů a ekologie bakterií konče (2,5 listu A4). A to se musíme učit i 11 divných latinských(?) názvů bakterií typu: Shigela dysentriae, které neumím pomalu ani vyslovit, natož se naučit, jak se píší!

Proč jsem nenapsala včera? Vybírali jsme brambory (těžká to práce, nepřeji zažít). A tak nějak cca od pátku jsme s Anet pracovaly na morčecím jídelníčku, který jsme jen tak mimochodem už dokončili! Sepisovaly jsme všechny vhodné druhy zeleniny, ovoce, pamlsků, větviček, bylinek atp. A dnes jsme udělaly tak nějak teoreticky týdenní jídelníček. Už jsme také začaly se sběrem bylinek, které hodláme sušit na zimu, aby měla morčátka co papat. Sbírat budeme dokud to bude možné a také musíme udělat pořádnou zásobu větviček, abychom morčátkům dopřáli něco na obrušování zoubků. Také budeme kupovat bylinky, abychom mohly krmit i čerstvými. Vybraly jsme jich šest, takže uvidíme, které z nich budou mít v obchodě. Dále budeme možná kupovat i semínka obyčejné trávy, protože jsou na ni morčíci zvyklí a my jim nechceme tuto vitamínovou bombu odepřát. Sena máme obrovskou zásobu, takže o to nouze není - je navíc plné bylinek, obsahuje různé luční květiny, kterých máme vždy plnou zahradu.

Já vím, já vím! Nikdo mi nemusí říkat, že už jsem tu dlouhou dobu nepsala o mých maličkých prasátkách :P. Ale to víte, čas letí a člověk nestíhá to, co by moc chtěl, to o čem by mohl psát od rána do večera. Já si ale teď čas udělala a konečně se dostala k psaní tohoto článku, který vám prozradí, jak si žijí ti moji malí čuníci :P.

A jdeme na novinky. Jakpak se mají morčátka?